5. března 1953 umírá Josef Stalin. V důsledku změn, které nastupují ve vedení Komunistické strany Sovětského svazu dochází k postupným změnám v SSSR i v zemích východního bloku.

   V Berlíně a jiných městech NDR je v červnu 1953 krvavě potlačeno povstání, které tam propuká, v Plzni vychází do ulic několik tisíc dělníků, dochází ke střetům s vojskem a milicí. V Maďarsku, kde systém represí patřil k těm nejbrutálnějším, se premiérem stává liberární komunista Imre Nagy. Političtí vězňové jsou propouštěni na svobodu, zpomaluje se rychlost kolektivizace zemědělství. V roce 1955 však znovu přicházejí ke slovu protiviníci reforem a Nagy je odstraněn z úřadu i strany.

   Na průběh událostí a nálad v Polsku má velký vliv odvysílání tajemství polského StB na vlnách Rádia Svobodná Evropa, které zveřejnil Józef Światło — vysoký funkcionář Státní bezpečnosti, který utekl na Západ. V prosinci 1953 je zrušeno Ministerstvo veřejné bezpečnosti. Władysław Gomułka, komunistický aktivista, který byl dříve obviněn za pravicovo-nacionalistické odchýlení, je propuštěn z vazby.

   14. února 1956 na XX. sjezdu KSSS v Moskvě Nikita Chruščov v tajném referátu kritizuje stalinovské metody vlády. 12. března umírá stalinovský předseda Polské sjednocené dělnické strany — Bolesław Bierut, na jeho místo přichází Edward Ochab.     

   Všechny tyto události probudily v polské i maďarské společnosti naději na zlepšení životních podmínek, demokratizaci a větší národní nezávislost.