23. října. Na Náměstí hrdinů shazuje stotisícový dav lidí z pedestálu 25-ti metrový pomník Stalina a rozbíjí ho na kousky.
Geza Bankuty (sportovec):
Jeli jsme k pomníku Stalina. Když jsme dojeli na místo, nebylo tam ještě ani živáčka. A v tom se začali scházet lidé. V davu jste mohli potkat i milicionáře, i estébáka, i funkcjonáře pohraniční stráže i mnoho, mnoho dalších. Dav se sjednotil a křičel jako jedním hlasem: Svrhnout pomník! Rusáci domů, Rusáci domů!
Sandor Kopacsi (šéf budapešťské policie):
[Demonstranti] hodili [...] silné ocelové lano na krk dvacetipětimetrové postavy Stalina, jiní přijížděli s náklaďáky naloženými kyslíkovými bombami a hořáky na řezání kovu a věnovali se bronzovým botám [...]
O hodinu později socha spadla z pilíře na Náměstí hrdinů. Díky opatrnosti lidí se to obešlo bez obětí, nikdo nebyl sebeméně zraněn.












